Zimu obrečí

Trocha poezie
…ráno…
ještě to umíš, večer chci zas
bez kocoviny
bez aktivních kanabinoidů
v metru pro krvinky
prostě nádhera
zejtra jedu zapařit se ségrou
nějaký ten básnický obrat
pfffffffffffff
…práce…
celý týden pátek
teď za mnou přišli
za dveřmi mají školení, ať to ztlumím
hudba čarovnější než kecy cvičitelky
kolega introvert, čím dál brunátnější
musí hrát scénky, chodí si ke mně stěžovat
já mu říkám, tak jdi pryč ne?
jsem divokej, jestli tě to zajímá
našli mě v noře pod pařezem
živil jsem se ptačím jazzem
toulal se s jezevci a ježky
pár žížal, nějaký ten šnek
někdy na muflonu, jindy pěšky
pro houby a maliny
do lesního obchoďáku
tady kasy nepípaj
tady nejsou zdi
vůně dálek
toulek za věk
město smrdí, hlučí, ruší
ať už je prosím teplo
zbavili mě srsti
nezbývá než
utopení u topení čekat
krosna, spacák, stan, salám
chleba, víno, pivo, buřt, hořčice
oheň hněte hnáty bříz
slunce mrklo, chuť žít dál
veselejší jsou i lidé v bludištích
trampové, turisti, cyklisti, vandráci
čundráci, paraglidisti, běžci, chataři
vodáci, kempaři, skejťáci, fesťákovci
motorkáři, zahrádkáři, sadaři a pěstitelé
kasteláni, lesníci, typologové, taxátoři
kombajnisti, traktoristi, všichni ví, že bude líp
jen můj líný strýc vlastnící síť solárií po Žilině
zimu obrečí