 23.02.2012 9 1451(21) 0 |
Uzamčeni ve smyčkách nekonečna.
Každý máme svou vlastní polovinu
a občas když chceš
vlezeš si ke mně
nebo já k Tobě
a jen tak se na sebe díváme
/občas i něco víc/.
Elektrizuju.
S každým Tvým dotekem o kousek víc.
Vždycky
když začneme dýchat společně
čas se zastaví
a zase se rozeběhne
když vydechneš nejvíc nahlas.
Věděla jsem
že to takhle dopadne.
Věděla jsem to ještě dřív,
než přepadl Vesmír
přes hranu Tvýho stolu.
/Hned na to jsem mu dala nový jméno..
"Ty"./
Každý máme svou vlastní polovinu
a občas když chceš
vlezeš si ke mně
nebo já k Tobě
a jen tak se na sebe díváme
/občas i něco víc/.
Elektrizuju.
S každým Tvým dotekem o kousek víc.
Vždycky
když začneme dýchat společně
čas se zastaví
a zase se rozeběhne
když vydechneš nejvíc nahlas.
Věděla jsem
že to takhle dopadne.
Věděla jsem to ještě dřív,
než přepadl Vesmír
přes hranu Tvýho stolu.
/Hned na to jsem mu dala nový jméno..
"Ty"./
04.03.2014 - 06:14Tahle zůstane Tvou nejkrásnější. Krásnější už nenapíšeš..
je nádherná.. Jako Ty*
je nádherná.. Jako Ty*
25.02.2012 - 09:38nojo .. moje oblíbená básnířka vykouzlila neopakovatelné asociace ... hezký ...
23.02.2012 - 22:43Tak toto je bomba....celá báseň, už jen ta první sloka je úžasná a o ostatních ani nemluvím...fakt moc pěkné, povedené dílko :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uzamčeni ve smyčkách nekonečna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když na druhou..
Předchozí dílo autora : Minulost muchlat už jen ve dvou
