Co bylo, bylo - jen se toho zbavit

Mám pro tebe jenom jednu, poslední větu:
Bylas fajn, teď se směješ světu.
Musím taky říci, ačkoli tohle nikdy neuslyšíš,
ale svět se směje tobě, jako vždy - jen to nevíš.
Otevři oči a dívej se, tak jako předtím,
jak ti to říct ale sama nevím.
A jestli to děláš úmyslně,
seš teda pěkná svině.
Mám v plánu vymazat tě z mých vzpomínek,
ale jen těžko přetrhnu ten řemínek.
Pojí mě k tobě,
ale přesto ne nás obě.
Slaní poslíčci putují po tváři,
Slunce nad našimi hlavami už nezáří.
Tvůj úsměv už mi nepatří,
už není "v sobotu na nádraží".
Tak, jako dřív, mohu říct jen "bez Boha".
A v místnosti nezůstala ani noha.
Ani v srdci..