Když je mi nejhůř, obracím se k modlitbě.
přidáno 01.02.2012
hodnoceno 6
čteno 1536(13)
posláno 0
Milý Pane, Bože můj,
Proč cítím že mám v duši hnůj,
Jako bonus v hlavě změť,
Dáš mi na to odpověď?

Vyslyš prosím moje přání,
Říkám jej vždy při klekání,
Chci být zase samý smích,
Chci si užít bílý sníh,
Chci mít zase zdraví celé,
Nechci status vyvrhele.

Ctěla bych mít kopec píle,
Vidět zas jen svoje cíle.
Chtěla bych zas dávat péči,
Nehci být ta, co se léčí.

Tak Tě Bože prosím s pokorou,
Za všechny co jsou mi oporou,
Aby mi stále vraceli smích,
Andělé strážní, co poznali hřích.
Aby nikdy nespadli až na kolena,
Aby cesta jejich byla vyvolená.

Prosím Tě i za ty, co jsou na mně zlí,
Jejich nenávist, mně vždy zocelí.

Prosím provázej nás všechny každý okamžik,
Ať naše životy nejsou jen otazník.

Amen.
přidáno 10.02.2012 - 15:39
a tahle má zase tvar zvonečku :-)
přidáno 03.02.2012 - 01:44
Kámen nůžky papír,
Amen růžky tapír....
přidáno 01.02.2012 - 22:10
prostějanek: Moc děkuju za upozornění:-) Vůbec jsem si to neuvědomila. Chyba opravena:-)
přidáno 01.02.2012 - 21:08
pěkná modlitba (a protože se moDlíme, tak je to moDlitba ;) zkus mrknout do slovníčku)... myslím, že je to hodně prožité ale i formu to má příjemnou...
přidáno 01.02.2012 - 16:57
taron: Psala jsem ji v nemocnici- ležela jsem tam tři týdny. Tam si hodně věcí uvědomíš....Řekla jsme si prostě, že si nemůžu sednout na prdel a ukázat, že jsem slabá, ukázat jim, že vyhráli...musela jsem se zocelit:-)
přidáno 01.02.2012 - 16:49
Myslím, že je to upřímné...pěkná :))

Prosím Tě i za ty, co jsou na mně zlí,
Jejich nenávist, mně vždy zocelí.

Tak toto mě dostalo.....mě nenávist vždycky položila :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Modlitba : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Terapie přátelstvím
Předchozí dílo autora : Bravíčko

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming