|
Nestojí za moc, ale je pro strýčka, který byl jako bratr, nebo otec a kterého jsem měla moc ráda.
 28.07.2011 0 1540(8) 0 |
Kněz rozloučil se poslední modlitbou,
A čekal, až všichni lidé odejdou.
Rakev zvedá šest lidí,
Smutné mé oči to vidí.
V černém všichni odětí,
A psychicky přepjetí.
V tvářích bolest, v očích slzy,
Ach ta smrt přišla velmi brzy.
Nikoho se ani nezeptala,
Jen jednoho blízkého nám vzala.
Vždy ses tak rád smál,
S dětmi sourozenců sis hrál.
Bylo by ti brzy 51 let,
Ale kde vlastně jsi teď?
51 let, co to vlastně jest?
A byl Tvůj odchod nějaký trest?
Vždyť byl si jeden z nejhodnějších lidí,
Které znám,
Snad nás smrtka jen šidí,
Každý Tě měl rád.
6 lidí rakev nese,
Pár lidí se kolem třese.
Poslední sbohem chceme Ti dát,
Tvůj odchod je nejbolestivější,
Ze všech ztrát.
Vidím Tě, jak si leháš,
Jak pomalu usínáš,
Avšak nevidím,
Jak se probouzíš,
Nevidím Tě dál již žít.
A tak nezbývá než věřit,
Básni dnes vyřčené,
Nezbývá než Tě jiným svěřit,
Ikdyž pocity mám smíšené.
A tak nezbývá než myslet na slova jedné básně,
O zastávce tam kousek za konečnou,
Nezbývá věřit, že Ti tam bude krásně,
Že budoucnosti máš báječnou.
Naposled chci říct, poslední sbohem strýčku,
A i když si manželku, ani děti neměl,
Tak na srdci našich jsi zanechal velkou smyčku,
A jsme rádi, že bez bolesti ve spánku jsi zemřel.
Odevzdáváme Tě Bohu,
Vkládáme Tě do hrobu,
Kytičku Ti nesem,
A říkáme Sbohem.
A čekal, až všichni lidé odejdou.
Rakev zvedá šest lidí,
Smutné mé oči to vidí.
V černém všichni odětí,
A psychicky přepjetí.
V tvářích bolest, v očích slzy,
Ach ta smrt přišla velmi brzy.
Nikoho se ani nezeptala,
Jen jednoho blízkého nám vzala.
Vždy ses tak rád smál,
S dětmi sourozenců sis hrál.
Bylo by ti brzy 51 let,
Ale kde vlastně jsi teď?
51 let, co to vlastně jest?
A byl Tvůj odchod nějaký trest?
Vždyť byl si jeden z nejhodnějších lidí,
Které znám,
Snad nás smrtka jen šidí,
Každý Tě měl rád.
6 lidí rakev nese,
Pár lidí se kolem třese.
Poslední sbohem chceme Ti dát,
Tvůj odchod je nejbolestivější,
Ze všech ztrát.
Vidím Tě, jak si leháš,
Jak pomalu usínáš,
Avšak nevidím,
Jak se probouzíš,
Nevidím Tě dál již žít.
A tak nezbývá než věřit,
Básni dnes vyřčené,
Nezbývá než Tě jiným svěřit,
Ikdyž pocity mám smíšené.
A tak nezbývá než myslet na slova jedné básně,
O zastávce tam kousek za konečnou,
Nezbývá věřit, že Ti tam bude krásně,
Že budoucnosti máš báječnou.
Naposled chci říct, poslední sbohem strýčku,
A i když si manželku, ani děti neměl,
Tak na srdci našich jsi zanechal velkou smyčku,
A jsme rádi, že bez bolesti ve spánku jsi zemřel.
Odevzdáváme Tě Bohu,
Vkládáme Tě do hrobu,
Kytičku Ti nesem,
A říkáme Sbohem.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
