Živořivost

Je vlažná noc v měsíci červnu
a cvrček hraje tu píseň svou.
Však zemře než Ty napočítáš do dvou,
a zmizí v nekonečeném černu.

Mrtví z hrobů svou sílu pouští.
Vzpomínkami na lidský původ
vytvářejí dlouhý šedivý průvod,
leč žal jejich je neopouští.

Přijde den myslíš si že žiješ.
Ne! Ty jen dočasně přežíváš!
Temnotu kterou v sobě Ty nosíváš
se západem slunce opět vyliješ.

Pros! Pros ať dá Ti ještě den,
než skončíš na zlomených zádech povalen.