Malinký království

Jo..tak to mě pobavilo!

:)

tvá dílka jsou něčím zajímavá a s myšlenkami si hraješ pěkně, ale někdy používáš tak násilné rýmy, že mi přijdou vykonstruované a shodí to ostatní. nezlob se za můj názor, je to jenom rada, na co by sis příště mohl dát větší pozor. přeji hodně štěstí v další tvorbě:)

Kéž to není nic horšího. A kéž ti to nezůstane.

ARA: Asi to bude tím že jsem Náčelník Líná Smělá Holá Ruka ;)

Místo omluvy můžeš formuloval líp. "Jak jsem říkal......"(?) - říkej líp a všimni si i toho, že Eliška byla mnohonásobně méně úsporná než ty!
Odbyl jsi i ji. Náčelníku Smělá Ruko.

Jak jsem říkal je k tomu dodáno, že ikdyž ho máme denně na očích nevidíme ho ;) špatně formulováno... omlouvám se

Inu, jak jsi to vlastně myslel s tím, že nebudeš nikomu vnucovat svůj názor? Nevšimla jsem si, že bys v reakci na ARŮV komentář nějaký názor vyslovil (pokud ovšem za svůj názor nepovažuješ báseň samu), jen jsi nakladl otázky, z nichž některým taky nerozumím, lépe řečeno uvádějí mne v pochybnost, zda jsem opravdu pochopila báseň správně. Tak tedy já si myslela, že to je jisté podobenství o tom, že něco může mezi lidmi nějak vypadat a jinak být, že si například někde v nejmenovaném království mohou myslet, jak se jim všem dobře vede, ale nahlédnuto z odstupu to může být žití trapné a nenápadné. Jenže oni, ti co tam žijí, to nevědí, neb si to nepřipouštějí, neb jsou vesměs spokojeni s tím, co mají a dělají si navzájem dobře, aby jim bylo dobře…A dokonce to malinkaté království nemusí být malé v rozloze územní, nýbrž malé v rozloze ducha. A to ještě to království nemusí být doslovně bráno, zkrátka nemusí to být zrovna monarchie… A mraky koneckonců mohou být pohádkovou kulisou, něco jako za devatero horami, ale teď mne napadá, že to mohou být mraky metaforické, vyjadřující cosi nepřekonatelného (nebo alespoň jevícího se nepřekonatelným), jako třeba malost ducha…
V komentáři, respektive v odpovědi na komentář, píšeš mimo jiné: „a ty o tom světě víš? byl jsi tam někdy? slyšel jsi o něm? znáš ho? proto trapně nenápadně…“ - tomuhle pořád nějak nemůžu porozumět. Chceš snad říct, že když o tom světě nevím, že to je jasný důkaz toho, že se tam žije trapně nenápadně? Musí to být opravdu vždycky tak?
A konečně – myslíš, že když ti někdo napíše do komentáře, jak tvé dílo pochopil a jak si ho vyložil, a neshoduje se ten jeho výklad s tvým záměrem, že ho musíš odbýt lakonickým „Pak jsi to pochopil špatně.“ Pokud jsem si všimla, tak ten dotyčný někdo, tedy ARA, tě nepeskoval za nic, ani nekritizoval tvou báseň jako špatnou, dovolil si pouze to, že se podělil o svůj výklad. Že jeho výklad neodpovídá tvému záměru není ale důvodem, abys ho, ani kohokoli jiného, takhle odbyl. Jakkoli máš napsáno, že kritika je ti jedno, neopravňuje tě to k reakci, která může vyznívat jaksi nafrněně. Či snad nestojíš o to, aby ti tvoji čtenářové rozuměli?

Ano, pochopil jsem to špatně. A než jsi mi to napsal, psal jsem ti proč. Nevím, proč jsi napsal, že mi svůj názor nebudeš vnucovat. Já jsem ti přece nepsal jak jsi to měl myslet. Jen jsem ti chtěl rozumět. Dokonce by se dalo říct, že jsi ani žádný názor v, pravém slova smyslu, nevyjádřil. Šlo spíš o tvůj niterný pocit. Také jsem takový míval.

No jo, dobré. Ale já tomu pořád nějak nerozumím. Pokud jsi měl tedy na mysli Jeho království, pak mne na tom mate ten králíček a malinký rozměry. Nebo jsi tím právě chtěl říct, že vidíme tak málo? Ale pak není tak docela pravda, že o tom státečku nikdo nic neví. Míra poznání je velmi různá. Někdy tak hluboká, že je těžké ji sdělit. Tedy....vůbec to není pravda, že o něm nikdo nic neví. A dokonce část z toho celku máme denně na očích. Pokud se nedíváme tam, kde toho nelze mnoho spatřit - do oblak. A dokonce je možné poznat víc. Mimo běžně vnímanou realitu. A je možné mít tu zkušenost právě s pomocí králíčkovou. A pak těch trapných pocitů ubývá. Mohou se i zcela vytratit. Mně se to tvoje dílko líbí, jen vysvětluji, co mne zřejmě zmátlo. I ta šlechta. Jsou roztodivné a rozmanité představy. Ale někdy se začnou měnit. Se skutečným poznáním, zkušeností. :-)

ARA: Pak jsi to pochopil špatně ;) ale každý všechno chápe jinak a já ti svůj názor vnucovat nebudu ;)

Mně se to také líbí. Potěšila mne lehkost a prostota, s jakou je báseň napsána, a přesto není myšlenkově plochá. Báseň mi připomíná pohádky, které se tradovaly ústním podáním a nebyly určeny výhradně dětem, pohádky, v nichž je skryto pro každého něco. Dobré to je:-)

Výstižné, čtivé, moc dobré :) Líbí se mi to :)

Pochopil jsem to tak, že je to světský král, který není jen jeden. Je jich tolik, kolik je těch "království". Míra trapnosti je pak různá.

ARA: králíček je tam jenom jeden je to totiž zdrobnělina krále a ty o tom světě víš? byl jsi tam někdy? slyšel jsi o něm? znáš ho? proto trapně nenápadně. Ikdyž člověk co pořád čučí na oblohu ten státeček nevidí. Je za stěnou z mraků. A je to až trapný že o tom státečku nikdo neví, ikdyž ho má denně na očích ne?

Milá podobnost - státeček a stateček. Žije se trapně? Ano, někdy i těm králíčkům, kteří si to většinu času nepřipouštějí. Jestli i nenápadně, tím si nejsem jist. Ale asi i to se dá říct, ve smyslu- částečně skrytě.

Lizzzie: děkuji, pokud jsem to správně pochopil :)

myslím, že netřeba vysvětlovat;) dostatečně jasné a výstižné...ta kombinace roztomilosti se syrovostí trapné pravdy je dobrá, moc dobrá

Výsosti = šlechta
králíček = zdrobnělina krále