Oznamovací aneb óda na tmu

Když jdu v noci ulicí
kde jedna lampa
nesvítí
a druhá
taky nefunguje
připadá mi
že ani nejsem venku
spíš si připadám jako v nějakém
zvláštním domě
Ten dům sice nemá
stěny
ani
strop
ani
podlahu
zkrátka nic
ale
je to uzavřený
prostor
je to tmový dům
skrz stěny tmy
mě nikdo nevidí
nepozorovaně si můžu dělat
co chci

a jak procházím tím
domem
potkávám ostatní obyvatele
nejsou jako já
nejsou tady jenom
přechodně
oni tady bydlí už dlouho
a taky jsou k tomu také
dobře
vybaveni
jsou výborně maskovaní
skoro ani nejsou vidět
někdy chodí
sami
někdy zase
ve dvou
nebo
ve třech
i
po více
a když tak proti sobě
jdeme
tak jenom sklopím
hlavu
přidám
do kroku
a když
je konečně minu
tak si jenom
oddychnu
a pokračuju
dál.