Po týdnu v Praze

Zvláštně se cítím,
bezdůvodný smutek,
nebudu těžit,
lidé se smějí nad starými fotkami,
nedobrovolné cesty do Kostelce,
pachuť neklidu,
té nejstarší otázky,
proč?

V zástupech in line,
bruslí nedělním nábřežím,
nad zpocenými kostmi Šemíka

Kéž bych mohl říci,
už se do tebe nikdy nevrátím ty zkurvená,
Praho

Přišla má dívka,
pojď si sednout k nám,
nebo chceš bejt sám?

Jenom si poslechnu jednu písničku,
a přijdu,
zbyde ze mne malý uhlík