Nepojmenovaná 1

Líbí se mi. :-)

tvojegps: Za kritiku každopádně děkuju. Nicméně se bojím, že se stejně asi nepoučím. :-/ Takováhle poezie je dílem okamžiku a píšu ji jednou za hodně dlouhou dobu. Spíš jde o takový náhlý pocit, který se mi nechce zpracovávat prozaicky... Jó, to kdybys mi chtěl ohodnotit povídku, tak věřím, že to do příští budu schopný zakomponovat ;)) Poezii bohužel tvořím víc spontánně.

Ano, mas pravdu a chapu, ze to ted uz asi nebudes predelavat, ale kritizovat se musi, aby to v dalsim textu nebylo:-D

Jen rikam co mi moc nesedi (muze to byt jen u mne). Protoze 'nevesti' ma v tomto pouziti vice vyznamu a tak muze nabouravat ten text. Viz me spatne pochopeni.

Ta sama pocitovka je pro me 'První krok do neznáma'. To mi spis rika: "vubec sem netusil co to bude" , ale vzhledem k obsahu basne bych videl spis neco co bude vyjadrovat: "Tak pojd, neco zkusime".

A ted si to preber!

tvojegps: OK... Jen se obávám, že už nebudu schopný tohle přetvořit. Psal jsem to v určité náladě a situaci. Ta už je dávno ta tam.

Ale jinak ano... Krok do neznáma bylo něco nového, předtím nepředstavitelného, tajemného.

A nevěstí jsem měl dojem, že má i význam znamená... Nebo to je jen moje utkvělá představa? :)

V tom pripade bych nasel jine vyrazy misto "Krok do neznama" to pusobi jako neco uplne ciziho, ne neco noveho.

A "pro mě nic nevěstí." me spis prislo jako, ze nevis jestli je jeste dama. Takze podle tveho vysvetleni bych to taky preformuloval;-)

tvojegps: Takhel ex post už to radši nechci pojmenovávat. Jinak díky moc za kritiku... A k prvnímu čtyřverší...
První krok do neznáma měl samozřejmě značit začátek něčeho, rozhodnutí (které se týkalo nás dvou) a druhá část že si prostě nedělám hlavu z toho, jaká je. Ať se bude houpat dlouho, tak to je v pořádku... Doufám, že jsem to vysvětlil dobře :)

puero: Me zrovna ten rym nevadi. Zalezi jak se to precte. Poezie neni jen o rymovani.

'První krok do neznáma
je vždycky nejtěžší.
A že jsi stále dáma
pro mě nic nevěstí.'

Z toho chapu, ze se asi znate a ze nevis jak se zmenila, ale nebylo by vhodnejsi trosku ten zacatek preformulovat? Pusobi to totiz jako by to bylo neco uplne ciziho, pritom se prece vsechno nemohlo ztratit.

Jinak me to potesilo.

PS: Dej tomu, sakra, jmeno, ne?

Yasmin: Děkuju. :) Ostatně člověk vždycky jen popisuje svoje pocity tak, aby je předal v co možná nejnezkreslenější podobě.

krásná. líbí se mi výraz básničky. podle mě pěkně vyjádřeno.

po hvězdách putujeme,
tam kde je druhý

Dotyk polární záře...

puero: Moc děkuji za komentář a máš určitě pravdu co se týče ledu a rýmu nejtěžší-nevěstí na ten jsem taky koukal, ale pak si řekl, že mi v celku tolik nevadí :).

Co se týče dámy. Já vím, že obecně to tak asi není, ale já myslel specifický druh dámy. Takový jaká byla ona. Něco jako "Dáma s čápem" od Sto zvířat. Je sice do určité míry cudná, ale zároveň nespoutaná a dělá si co chce :)

A led měl odkazovat ještě k jedné věci, ale koukám, že tam na to bylo asi příliš mnoho přídavných jmen. Zadumám nad tím.

A ještě jednou děkuju za vzevrubnou kritiku.

Je to pěkná básnička, což o to. Melodická, dobře se čte, chyby tam skoro nejsou, je taková krásně uniformovaná. Po obsahové stránce ale na sebe prozrazuje, že té formě podlehl její příběh a musel se nutně upravit. Dáma? Cožpak dáma běhá bosa po ledu? A proč tam popisovat, že je led hladký a kluzký, to je snad logické? Druhá sloka je jakýmsi fantastickým únosem mimo příběh z důvodu okouzlení, který se rozplývá ve sloce následující, kterou hodnotím jako nejlepší, neboť popisuje abstraktní vyzařování kouzla osobnosti hezkými básnickými obraty. V následující sloce se vracíme zpět na zem k rozhodnutí o jehož výsledku máme dobrý pocit, že ať dopadne to svedení jakkoli, bude to mít svoje kouzlo.
Ty rýmy no.....nejtěžší-nevěstí.....pffff teda rozhodně žádný poklad české poezie. Kupodivu celek vypadá dost optimisticky a umí mě jako čtenáře dobře naladit.