Jsem stopařkou mého osudu...
přidáno 15.12.2007
hodnoceno 1
čteno 1485(9)
posláno 0
Hlavu v dlaních mám
a tiše si zoufám.
Stoupám dálkou v temnotách,
když pohlcuje mě noční strach.
Brána z ocelových skel už se otvírá,
obzor letící mi nad hlavou před očima se mi rozprostírá.
Noc je tichá uplakaná symfonie dvou milenců
a mě odliv odplaví do prázdnoty temné noci.
Slyším jen tvou snovou symfonii,
když prožívám svou intimní, ničím nerušenou agonii.
Stesk už mě zcela pohltil,
a já tě prosím:
Pomoz mi můj osud nést,
zvedni mě z prašných cest.
Najdi na nebi hvězdu,
která mě bude vést,
protože já jsem už jen stopařkou svého osudu….
přidáno 16.12.2007 - 10:36
Vím jak se cítíš...taky už jsem jednou psala, že moje duše je poraněná stopařka...:(
Někdo se určitě najde a pomůže...;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopařka... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 14.2.2008
Předchozí dílo autora : Království strachu

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
slnečnica řekla o DDD :
Majster "vesmírnej poetiky". Vždy, keď čítam Jeho verše, akoby som sa na okamih dotkla hviezd. Skutočný zážitok, ďakujem, pán D. ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming