přidáno 22.03.2011
hodnoceno 1
čteno 1186(5)
posláno 0
Jsem nad popelem žhář, větrem rozfoukán
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
přidáno 25.02.2017 - 13:08
Umírám pro někoho vždycky sám, to je velmi pěkné, něco jako dávám víc než bych čekal od ostatních :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na konci jsme sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sbohem...
Předchozí dílo autora : Nad propastí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming