Dilema

Myslím na Tebe dnem i nocí,
poslední dobou mám v srdci zvláštní pocit,
pocit, který mě naplňuje blahem
a přec nevím, co je tak zvláštního na něm.
Vůbec nevím, kam zařadit ho mám,
nepodobá se ničemu, co v tuto chvíli znám,
z jedné stránky krásný jest,
ale kde je jeho čest?

Proč neukáže svou pravou tvář,
abych ho mohl rozeznat snáz,
proč je zahalen rouchem nejistoty
a já při jeho zjišťování i krev potím?

Copak je to za ten zvláštní cit,
že kdykoli pomyslím na Tebe, tak chci šťastný být,
copak je to za zvláštní taje,
že má hlava jen myšlenkami na Tebe hraje?
Je to dosti zvláštní, ale je to tak,
že bych tě snad začal milovat?
Něco se děje a já nevím proč,
v hlavě mám z toho veliký kolotoč,
odpovědi však u Tebe jen jsou
a já Tě prosím, řekni mi je ať vím, co to vlastně hýbe mnou.