Memento

V záplavě bezduchých těl pln smutku a osamění
na cestě snad bez návratu zapuzen zlobou
V náruči hořkosti však radosti plný
po cestě jak potulný rytíř se blížím jak krvavá proradnost bezesných nocí


Nejsem a nebudu bezcenná figurka co obětí
je vždy když si to přeješ pro tvoji potěchu s šaškovským úsměvem
tisíce padlo a povstal jen pár
Rozlyzlá maska v zrcadle bytí pozbyla zraku a nemaje cit
jak konečná odplata od funebráků co po krk tě zahrabou do výkalů světa