Jenifer...

Jenifer…

,,Jeny,,zavolal jsem do dlouhé chodby sklepení,kde jsme hledali ztracenou kočku,která byla Jeniným miláčkem.Nikdo se neozýval a já se začínal obávat,že se ztratila i dívka kterou jsem tak mnoho miloval.Nebyla obyčejnou dívkou a nikdo by nikdy neřekl že jí může být 235 let,byla čarodějkou,která se náhle jako ze sna jednoho dne objevila u dveřích mého bytu.To co následovalo po jejím zjevení nelze popsat,bylo to šílené, plné krve a nebezpečí,které ani já který tolikrát riskoval život doposud nezažil.Něco se v temnotě pohnulo a čvachtavý zvuk vydávajíce zamířilo směrem ke mně.Cosi temného se vztyčilo na něčem co se vzdáleně podobalo nohám a zaútočilo na mou hlavu.,,Sakra slizoun,,zaznělo kousek ode mě.To se náhle Jeny objevila po mém boku a kryjící mi záda sekala do dalších potvor které se začali vynořovat v celém prostoru chodby.Pomalu jsme ustoupili ke schodům a úprkem se vydali ven ze sklepení.,,Jak může někdo používat takovej hnus,aby mu hlídal jeho sklep?,,Jeny nesnášela cokoli slizkého a při pohledu na Slizáky skoro zvracela.,,Sakra kde ses toulala?Člověk tě na chvilku pustí z očí a hned jsi v průšvihu!,,pokusil jsem se být tvrdý a naštvaně jsem se na ní otočil.Přivítal mě pohled nádherných očí,temně hnědé barvy ve kterých bylo celkem překvapivě mnoho pokory,ale i těch známých vzdorovitých ohníčků,které jsem na ní miloval.Na Jeny se nedalo zlobit a já dobře věděl že cokoli se stalo má předem odpuštěno,protože mě nerada nechávala abych jí tahal z průšvihů ve kterých byla téměř neustále.,,odpust lásko já netušila že ta chodba končí ve sklepě starosty,Mícu jsem nenašla a asi už jí neuvidím,,pravila hlasem ve kterém byl smutek.Pohladil jsem jí po nádherných modročerných vlasech,které jí splývali až do pasu a polibkem zahnal další omluvu kterou už měla nachystanou.,,Mícu najdeme,ale chce to získat povolení pro vstup do městské stoky,,Zasunul jsem meč do zádového pouzdra a vydali jsme se k budově radnice.Náhle jsme si povšimli vzrušeného hovoru před radnicí.,,..viděli ho??Tak to teď nebude po nocích nikdo vycházet z domu.Já vždy říkal že tohle město stojí na proklaté půdě,,došli jsme až k davu který stál před starostou.Ve chvíli kdy jsme byli spatřeni,dav utichl a prohlížel si nás podivnou směsicí bázně a úcty.Starosta ke mně přistoupil,napřáhl pravici k pozdravu a pravil,,Velice rád vás oba poznávám,jde o vás pověst že umíte vyřešit všechny starosti,které se týkají magických bytostí,,Jeny se na něj podívala jedním ze svých koketních pohledů,za kterým se vždy skrýval pohled nočního dravce a pravila,,Máme jisté zkušenosti,ale není to nikdy zadarmo a také si potrpíme na dobré ubytování.Nevím však zda v tomto městě je nějaká místnost ,která by byla hodna mou maličkost ubytovat,,Starosta si cosi zamumlal pod vousy a s úsměvem pravil,,nuže vyražme na radnici,abychom probrali detaily naší spolupráce,,
Vstoupili jsme do rozlehlého sálu,který bych zvenčí jistě v této budově neočekával,na stěnách byli trofeje jakéhosi stvoření které jsem nikdy neviděl,avšak Jeny vypadala jako by viděla nějakou noční můru.,,Co je?,,otočila se s výrazem který dlouho strašil v mé hlavě,,To jsou Zargové,mutanti upírů a draků,ten kdo je zabil musí být velice mocný čaroděj a nebo je sám jedním z nich,,Stanuli jsme v místnosti kde krom vysokého křesla byl jen obrovský krb.Někdo seděl obrácen zády k nám a listoval v knize jejíž vazba byla bohatě zdobena zlatem.Byl to muž velice silné postavy,sám nejsem žádný drobeček ale tento muž mě jistě o hlavu převyšoval a měl ramena na kterých by mohl nést nebeskou klenbu.,,Jeny,ty? Kde se bereš této sféře,máš být mrtvá?,,Jeny náhle jakoby strnula a v očích jí zablesklo světlo které jsem znal,byla připravena zabíjet a již se k tomu chystala.Onen neznámý povstal a já náhle uviděl to co bylo dosud skryto,byl více než podoben stvůrám na stěnách,,Zarg-Er Alain,vrah všeho živého a stvořitel zrůd,to on zničil můj svět a to samé se chystá provést zde,,uskočila stranou a nastavila se bokem k útoku který nepřicházel,netvor si s námi chtěl hrát a mě to pěkně vytáčelo.,,Jeny,Jeny já myslel že budeš ráda že mě vidíš tolik jsme si rozuměli a zažili spolu.Tohle je tvůj šampion? Tahle nicka,prý je z jiného světa,alespoň takhle mi to řekli moji zvědové,,V jeho hlase byl sarkasmus a výsměch,který jsem nesnášel a většinou mě provokoval k nepředloženostem.Naštěstí tady byla Jeny,která se na mě usmála,způsobem který znamenal jen jediné(Buď v klidu lásko já vím že jsi nejlepší a jedinečný).Nevím jak k tomu došlo,ale náhle jsem měl v ruce svůj jeden a půlruční meč,který donesla Jeny z kobek Granhlagu kde strávila 5 dní hledáním a potom co se vrátila jsem jí více než měsíc ošetřoval zranění způsobené nejen magií ale i zrůdami které meč hlídali.Prý je to meč který zničí zrůdu a zapudí zlo ze světa,já ho používal i na různé lapky a fungoval bezvadně,uvidíme jak se bude líbit Zargovi.,,Argred Tiz-Alah,meč světlostěnu a rovnováhy,kde jsi ho vzal ty nulo??!!,,Uniklo z úst zrůdy.Jeny se zasmála a vyslala kouli energie,která pronikla hrudí netvora.Můj meč jako by ožil vlastním životem,celým tělem mi proběhla energie která by určitě rosvítila celé velké město.Zařval jsem a vyrazil na bok netvora,ten se ohnal téměř stejnou zbraní jako byla moje,ozval se výbuch a zasršeli jiskry v místě kde se obě čepele střetli.Náhle jsem stanul tváří v tvář zrůdě jejíž podoba mě dlouho bude strašit ve snech,Zarg se jakoby protáhl do šířky a délky,vyrostl a člověčí znaky postavy úplně zmizeli.Jeny zakřičela,,teď bodni má odkryté srdce,,Meč v mé ruce ožil a sám se vnořil do odhalené zrůdné hrudi,zablesklo se a ja byl zavalen padajícím tělem a hořícím masem,potom si již nepamatuji nic…


Probudil jsem se v místnosti kterou jsem neznal,byl to nemocniční pokoj v mé době a mém světě.Byl jsem celý zabalený do fáčů a nemohl jsem se hnout.Náhle jsem zaslechl hlas který bych poznal mezi tisícem.,,Lásko jsem ráda že jsi se probral a promiň za to překvapení,ve tvém světě lze tvé popáleniny ošetřit a v mém bys byl již dávno mrtev,,Dlouho mi vyprávěla co se vše stalo a jak bylo těžké dostat mě krze bránu světů,seděla na kraji mé postele a její nádherné modročerné vlasy se leskli v zapadajícím slunci.Usnul jsem a v hlavě mi zněl z dálky hlas,,Je třeba ještě mnohé vykonat než bude zlo zahnáno kam patří,,Byl to sen,nebo skutečnost?? Byla to realita?? Až se probudím snad se dozvím více od Jeny čarodějky ze světa Gral“Dornůl“…….



Vyňato z připravované knížky Svět za clonou temnoty…..