přidáno 09.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1262(10)
posláno 0
Stěny života lžou krásná slova,
láska křičí tu marnost o sobě samé
a já to pozoruju okamžiku věčnosti mého vědomí
prázdnota vrhá stín na tento svět hledajíc pravdu
skrývající se za oponou mé temné mysli
radost už opět zmizela z těch úpěnlivě naříkajících chvil
a já uboze klečím pod tíhou spoutané duše
snad hledal jsem svobodu a našel jen bolest
ta bolest mě ovívá svou blízkostí
ta bolest je iluze kterou musel jsem stvořit
abych měl pro co žít
musíme dál rozplétat ty stíny znějící hudbou naší malosti
a strachu...jen slova
ta neznamenají nic,ale nic je pro mě všechno
a nalezení svobody je před námi...
přidáno 07.12.2022 - 16:50
Pěkná.
přidáno 10.12.2010 - 22:41
no sakra, dobrý :)
taková poezie se mi líbí, bez zbytečných kudrlinek a ohyzdných rýmů...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svoboda : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Opilecká mantra

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming