 06.12.2010 1 1272(12) 0 |
Rozdrápanou kůži z tváře schovává pod nehty.
Křičelo na stíny, když nemohlo se vzbudit.
Krvácelo do očí, když plakalo.
Připoutáno k židli, přes šátek koukalo do tmy a křičelo do ticha.
Ostrý břit když na krku mu spal,
naposled popřál dobrou noc .......
..................................................... tepnu rozťal.
Křičelo na stíny, když nemohlo se vzbudit.
Krvácelo do očí, když plakalo.
Připoutáno k židli, přes šátek koukalo do tmy a křičelo do ticha.
Ostrý břit když na krku mu spal,
naposled popřál dobrou noc .......
..................................................... tepnu rozťal.
06.12.2010 - 22:15
Post mortem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tuláčí ráno
Předchozí dílo autora : Padlý anděl
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
