Po tisíci letech. Ale dřív to asi nešlo.
přidáno 03.12.2010
hodnoceno 6
čteno 1882(34)
posláno 0
Skývou chleba vyškrabáváš
poslední zbytky noci,
a Tvoje vrásky na čele
odráží modrá obloha.

Když města chodí pít,
ty sedíš doma za stolem.
Nerytmicky vyťukáváš
písmenka na psacím stroji.

Mý mládí prý neomlouvá
neznalost Tvojí duše,
když perem válčím
na srdeční frontě.

Láska je ticho.
A sem tam
tlukot srdce.
S klidnou ozvěnou.
přidáno 08.03.2013 - 21:28
docela se mi líbí druhá strofa
přidáno 03.02.2012 - 00:15
Neni to zlé - rozhodne to ma svou výpovědní hodnotu a smrnc
přidáno 29.03.2011 - 11:42
ta je krásná:)
přidáno 14.12.2010 - 14:20
Dekuju. :) Vlasne jsem nad ni ani moc nepremyslela... Ale dlouho trvalo, nez jsem nasla slova, ktery bych chtela pouit. Zrala skoro rok. :)
přidáno 13.12.2010 - 19:32
naprosto skvělá...možná trochu moc promyšlená, ale kdo by z takové básničky nechtěl vytěžit to nejlepší?
přidáno 04.12.2010 - 09:27
nádhera

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NOČNÍ** : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : ZARMOUCENÁ**

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming