přidáno 01.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1344(9)
posláno 0
Vítr fouká ti do tváře písně minulých časů, sny se bortí,
mění se v šumění hlasů, tóny čisté vedly tě na mnohé z cest, kdo ví,
která byla ta pravá, kdo ví, kterou jsi se dala. Světlem stvořila jsi stíny, zimou
srdce se rozstoná, se smutkem přicházejí viny a s láskou nenávist? Pokora?
přidáno 01.12.2010 - 09:59
díky za pochvalu :) ale tohle je jen dílo momentálního rozpoložení duše a mysli, hlavně nad tím že minulosti se jen tak člověk nezbaví...
přidáno 01.12.2010 - 09:56
Hmm..moc pěkné zamyšlení,kdyby jsme věděli kudy se vždy vydat bylo by to super ale asi nuda

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo ví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Poslední chvíle

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming