ještě měli (naději)

prali se za svoji pravdu,
s každým západem slunce pro ně zemřel další sen.
na dálnicích předjížděli svítání
a věřili, že ten anděl v nich je spasí
.. ale to už je tak dávno.

teď mám jen prázdný ruce a
rozpálený tváře.
polibky na oční víčka chutnají hořce
při usínání v náručí až moc tmavýho nebe.

"odpusť, drahý, že kafe bylo hořký.
že dopis nikdy nedošel až k tobě a
odpusť též, že nejsem kým by sis přál."

uslzený probuzení bez dechu.
neklimatizovaný čekárny, ve kterých si mrtví
ještě stále otevírají dveře a stále
mají naději.

“odpojte mě,
už nechci žít.”
stejně řeknou, že je to jenom hra
a že poezie zemřela v deníku walta whitmana.

jako pokaždé.