Poznámky

Na začátek bych rád podotknul, že v tomto prostoru si vyhrazuju právo reagovat na komentáře mých děl. Tedy na ty komentáře, který mi hnuli žlučí. Vážně necítím potřebu, aby moje "jakože díla" byla vznešená, honosila se velkými a krásnými slovy /ktere obyvkle ani v počtu dvanácti tisíců kusů nemají sílu jako např. na vhodném místě a ve vhodné chvíli použíté slovíčko jako "hovno" nebo "prdel"/, měla přesný rytmus a dokonalé rýmy, byli pozitivní a plné krásných nových zážitků. Život všeobecně není pořád dokonalej, krásnej a taky není moc přesnej a často se opakuje - nedokáže vymyslet nic novýho - a v těch chvílích já tvořím. Proto se snad mohou některá moje tvorba zdát depresivní, zemitá a syrová jak když plivne na dlážku /toto přirovnání opravdu rád používám/. A i jazyk těch děl není ze slovníku ani ze žurnálu.
Nedokážu mluvit jinak než myslím, potažmo psát jinak, než to cejtím. Občas si ten jazyk mírně přetvořím /nebo též zpotvořím - záleží na pohledu/ ke své potřebě - necítím potřebu přesně dodržovat pravidla čestiny /ani zahradník neslouží své motyce/.
No a v té druhé půlce života mýho kdy sem opravdu štastnej? Jářku, no to mám jiný věci na práci, než psát nějaký veršovaný pitominy : ) A proto se ode mně dočkáš zamilované básně, popisu rozvketlé jarní louky, ódy na krásu očí milenčiných atp. jen velice zřídka.
Pozn.: Většina mých děl má nějaký příběh či děj a k jejich zvyku se obvykle váže nějaká pěkná historka typu "jó, to sem se zas jednou vož...". Z toho nepřímo plyne , že většina mých básní se odehrává v noci po tmě. Abych ocitoval sám sebe: "Já už vážně necítím potřebu se někomu zpovídat" a abych ocital pana R. Křesťana "... a už dlouho nemám proč bych sobě lhal"

I.
Jo! zpadaný! protože změna stavu se píše se "Z" a to listí viselo na větvých stromů a spadlo! Já sem nikdy neměl ambice psát nějakou závratně hodnoutnou literatutu-píšu tak, jak mluvím a mluvím tak, jak žiju. Se zaposlouchej do reči lidí na zastávce, já neříkám, že to co se děje dneska s jazykem všeobecně je dobře. Ale nehodlám sloužit jazyku, jazyk slouží mně a podle mé potřeby a když cítím zpadaný tak napíšu zpadaný. Prostě!
Tak sem si krásně od plic ulevil a můžu jít spát.

II.
A taky proč by ty básně měly mít nějaký podělaný světlý momenty!
Celej /můj/ život je z poloviny na hovno a z poloviny pohádkovej.
Ale já kurva nejsem pohádkář - sem depkař a rozenej pesimsta a tak píšu to co píšu. A navíc si nemyslím že máš pravdu, protože v těch konkétních dvou miniaturách není nic vyloženě depresívního -
Ta první by dokonce mohlo malé úsměvné zamyšlení na životem studenským a ta druhá by mohla býti považována za drobné zamyšlení nad významem jednoho jediného jedince v dnešní společnosti a jeho smrtelností. /a každýho čeká truhla (případně rozptylová loučka)/

III.
Jó, tady je každej expert, ale zajeď si během jednoho týdne do čtyř různých anglicky mluvícíh zemí a uvidíš, že shodnost jazyků je pouze v názvu. Samozřejmně "you is" je podle oxfordské angličtiny, která se vyučuje na našich středních školách, naprosto nesprávně, ale pusť si nějakej EN film nebo hudbu! Prostě když cítím you is tak napíšu you is. Ale to už sem říkal. A cuz jako because - kolikrát každej z nás napsal třeba do smsky něco jako ptž, ňák, viděl'tos apod.?! tak se vzpamatujte - vždyť to nemusí být vždycky absolutně v rytmu, s rýmama co na sebe pasujou jak otesávaný kameny do zdi a gramaticky správně. Ani život není vždycky hladkej jak vyžehlenej ubrus!

IV.
si tady kvůli tomu roztrhejte vobčanky!
jó, skutečně to mezi zubama skřípe jak písek, jak prach, kerýho sem měl plnou hubu, než mně ty jmenovaní zvedli a já ješte teď občas kolem sebe plivu ty zrníčka sraček.
S tou tvou úrovní si di vycpat ... /vážně nevim co/.
Já už sem o tom už mluvil výše a tak se nebudu opakovat.
Zas se ve mě zvedá vlna neusměrněné pubertální revolty proti omezeným hlavám, jako za starých časů /pět let tomu nazad/
Ale já už se vážně nemusím nikomu zpovídat. Fakt

V.
Právě teď sem vložil poslední věcičku, takovou malou hovadinku, která ještě byla na skladě. Dále se ode mně dočkáte "děl" z brusu nových /což, je velice sporné označení, protože ze všeho nejradši vykrádám sám sebe/.