zápisky ze soboty

Z notýsku - sobotní večer

Pavouček v sítí (okatá pravda, heč)
žárovka svítí (stalo se, ale až později )
v pozadí věž (pravda pravdoucí )
ten dortík sněz (ten jsem fakt neměla, je to jen verš)

...

Sakury p*če
se bzučící otroky
hladu a chtíče

Zaklíčí? Nezaklíčí?
Stejně všechno pomrzne ...

...
O to tady jde?
Nechat živé tvořit?
A neživé živé ke tvoření probudit ?
..

Po hezkém dnu zase lehčeji roztahuji krovky ...

(a už se rozsvítili pouliční lampy
i když v dálce na obloze ještě jasné
plují mraky ...)

Tyhle domečky v pastelových barvách, ách
jako pastely mého táty,
když maloval vzpomínky na Sutomore
to je tam na jihu u moře
kde se naši dali dohromady
bábi chtěla asi z mého táty kněze
jeho odloudili, mojí mámy vnady

A pak po x letech rád opakoval:
"Ježíši, hodně si trpěl, ale ženu a děti si neměl."

...
...
Jedna knížka mě teď inspirovala uvědomil si, že:
"Jsou jen dva výrazy tváře. Buď je to výraz lásky, nebo prosby o lásku." To znamená, že všichni lidi, co potkáš jsou dárci lásky nebo hledači lásky.
Vlastně ono to bude jako se svobodou. Kdosi moudrý kdysi řekl:

To seek freedom" is the opposite of freedom. Use your potential, you are free. The person who thinks "I would like to do this" is wasting the day, because she/he can do this, and is not doing.

„Hledat svobodu“ je opakem svobody. Využijte svůj potenciál, jste svobodní. Člověk, který si myslí, že „tohle bych chtěl udělat“, ztrácí den, protože to může udělat a nedělá to

V té knížečce, kterou mám jistě dýl, než znám myšlenky
AC se taky píše:
Když je to správné - pak je to snadné.
Když je to snadné - pak je to správně.

Jak správně motivovat syna, aby si nalezl, co je pro něj správné ? Co mám udělat, říct, pochopit jinak, aby to bylo správné pro oba ...