pocta Johnu Bonhamovi

Myslíte si, že se prozaici šesti set stránek propracovaného, pestrého, poučného, čtivého, přitom hlubokého románu vztekají nad tím, že to mají básníci mnohem jednodušší, s těmi jejich prázdnými místy na stránkách? Jsme jen individua poháněné sexuálním chtíčem. Co všechno je člověk schopen udělat pro kopulaci? Následky kotrmelců z mládí nesou si doteď. Paneláky mají tvary vln a všichni s sebou teď nosí v kapse malý počítač, telefon a foťák v jednom. Takže se toho dost zaznamenává a posílá. Úryvky ze starých filmů, ňadra mladých žen. Je to tady, a to po docela krátký chvíli. Hlad jak černá díra. Blbě jsem si to naplánoval. Ale i to patří k hubnutí. Soustředím se hladový na psaní? Z New York Times mi budou za chvíli volat. Ach Bože, zase jsem nic nevyplodil, do uzávěrky osmnáct minut a já ještě nemám hotové ani písmenko. A kokain došel, bez něho někdy nedokážu už udělat ani krok. Zrcátko vedle postele. Že jsem hulil ten hašiš…Dopoledne jsem uklízel v šuplících, jestli tam někde nenajdu alespoň kousek upatlaného zámotku zašmodrchaných slov, ze kterých by se dal vykřesat alespoň jiskřička inspirace pro další nedělní sloupek do novin. No a našel jsem akorát hašišovej prach, smotnul jsem ho bez tabáku do papírku hnědého. Abych měl motivaci k plavání. Dvakrát tejdně, to jsem si naložil. Haha. No chtěl jsem se zpevnit, ale nevím, jestli mi uplavání třiceti padesátimetrových bazénů spasí. Dal jsem i čtyřicet, od té doby mě drobet bolí rameno. Ale dnes jen dvacet, protože jsem se těšil na to vygumování vnějších emocí. Nebo jak to nazvat, napsat. Popravdě dnes se mi vůbec do bazénu nechtělo, otočil jsem se skoro na podpatku, že půjdu rovnou kouřit a válet se v rauši. No překonal jsem se a prošel turniketem do chlóru. Brčko jsem posvátně položil nahoru do skříňky a pak do ní naházel zbytek věcí, zabahněný boty do čepice, vždyť to znáte. No lehká sprška a pak jsem udělal něco, co jsem snad ještě nikdy neudělal. Šel nejdřív do teplý vířivky a pak až do studenějšího bazénu. Odměnu jsem si dal hned na začátku. No dal jsem to, jak říkám dvacet bazénů, výkon jako kráva, no a pak dvě kola ve společný páře. Jedna ženská říkala, že se koupala venku i v mínus deseti, druhý pivní frája pak povídal, že by do kryokomory nevlezl. Já myslel, že je to ta trubka, kde vás zamrazí a vyndají až za dva tisíce let, kdy už budou umět oživit zmrzlinu. Ale pochopil jsem, že je to něco jako pára, akorát je tam mínus sto dvacet stupňů. Tam nemůžeš jít mokrej. Dvě tři minutky. Nevím, taky to nepotřebuju. No a když jsem si dával druhý kolo, tak tam tiše šeptaly dvě takzvané matky rodu. Nikdy se k ní netulil, hlavně aby to nedostala ta kráva od mého bratra. Jo ta kráva, přitakávala druhá. Byly obě dvě určitě děsně nadržený. Báby udrbaný. Blbý volby, je jasný, že chtěj, abych je okomentoval, abych se vyjádřil, abych jemně naznačil, že je občas podivný, do čeho Bůh duši vložil. Lopatková teorie, sůl do jizev, takový kašpar. Zlatá fialová unylost. Radši nic, všichni jsou trapní. Vlastní manželka volit nejde a já mám o tom napsat článek. Prdím na to, půjdu třebas do lesnictví. Zelená je stabilizační prvek. Nemám sebevědomí druholigového hráče Blšan, abych vlezl před třídu šedesáti bodavých oček. Ukočírovat čirou anarchii. To vůbec, musím dělat sám, a tak jsem skončil tady, kde jsem v klidu po lajničkách sepisoval jednu reportáž za druhou. Nebo jsem spíš dělal jen fádní rešerše? No to je jedno, protože si stejnak nic nepamatuju. Prostě jsem na volné noze. A ta noha je pěkně těžká. Těžší než svoboda. Nudle s kuřecím a zeleninou, plán na odpoledne, ještě jsem to nikdy nevařil. I když asi už jo, jak říkám, nic si nepamatuju. Ale chci zkusit Kleftiko, od kolegy jsem k Vánocům dostal kus biojehněte, který sám porcoval. Takže mi dal kus mraženého rudého a já jemu kus sušeného voňavého, rovněž z vesnice. Prostě se maso s různými kravinami zabalí do alobalu a položí se na nějaký čas do rozehřáté trouby. No a nudle s kuřecím a zeleninou, to taky nebude žádná věda. Už teď cítím, že se mi to povede. Udělám si pohodové odpoledne s dcerou, matka bude rozdávat rozumy v hospodě. Nedávno u nás spala je jí opilá, nadržená kolegyňka, co se prý doma musí doprošovat penisu, mají tři děti, jemu se líbí Dara Rollins a ona vypadá jako její opak, prý si ho radši honí v garáži, ale o děti se stará hezky. Snížila dávky antidepresiv a hned mnohem hůře snáší vtípky. Psycholožka jí poradila, ať se rozvede, přitom ona jen touží po tom, aby jí manžel miloval. A hlavně ten barák a ty tři děti. No. Řeším tu cizí lidi, přitom crrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrrr. Haló, tady běží sloní stádo, neslyším, co říkáte, nashledanou. Jdu radši žít. Prostě udělám to, co dělám vždy, když mi dojde kokain, Opíšu článek z třicet let starých zahraničních novin, akorát tam změním jména. V Indii se taky před třiceti lety musel někdo nad něčím rozhodnout. Drobet to stylisticky opravím a je to, dalších dvacet tisíc dolarů na účtě, každý týden. Jen díky tomu, že lidi ještě nepoznali, že jsem prázdný jako venezuelská státní kasa. Něco obšlehnout a dostat se tím výš, v pomyslném společenském žebříčku, nemít z toho černé svědomí. Nejlepší je svědomí nemít vůbec. Koupit si titul. Krávo z Brna. Nebo ne? Fakt jsi o tom nevěděla? Pustím si Beat, otevřu pívo, malý zatím pustím pohádku, než to uvařím, pak se nadlábneme, no pak si asi půjdeme hrát. Což se mi nechce. Haha. Dneska se mi nechtělo jít ani plavat, a nakonec to bylo fajn, jako vždy. Prostě musíš otevřít dveře nevole, za nimiž se skýtají samé skvělé aktivity. Kuřecí kozy ve vířivce. Pivo a rádio. Manželka na tahu, snad zas nikoho nedotáhne, spíš si tu její kamarádku někdo odtáhne, ale už je stará a tlustá. Bejt sám a v krizi, tak jí ojedu, zas by byla určitě hodně snaživá a všemu otevřená. No nic, jdu si odpíchnout, pak k Čongům pro zeleninu a pivo, pak pro malou do školky, apk do masny a dom. Každej den s ní chodíme ven, ale dnes je hnusně, hlavně mám už hlad na ty nudle. Tak půjdem po masně rovnou domů. No dobře, tak přes jedno hřiště. Snad může téměř čtyřletý dítě drobet sójové omáčky. Hlášky už má jak po doušku whiskey. Fakt vtipná čiperka. No nic, jdu. Vamos a la playa, o ooo o. Šel bych na Ozzyho, ale je to vyprodaný. Jinak nevím, nemám plány ani sny, abych pak nebyl zklamaný. Takže jsem vždy jen příjemně překvapen. Sejdeme se na skle.