Vesmír

našel jsem v kávové pěně galaxii
tak moc nám to osud zamíchal
přestaneme o sebe cinkat
potom se utopíme v černé díře insomnie
dobrovolný příspěvek nula
nechte mě prosím vystřelit do vesmíru
až ze mě bude pár zrnek
naposledy se s vámi odpálím
život je krásnej zmetek
sladěný s přítomnem
koupil jsem si kvůli tomu cigarety
a mletej standart
přes den nespím a noc se mnou furt mele
pak vstanu znovu do jitra
odpálím, přepálím, zamiluju se do života
abych ho dvě hodiny před vycházkou
začal nenávidět
našel jsem v kávové pěně galaxii
to bylo dřív
nyní je můj chtíč černé zrcadlo
zobrazující pohyb
schopnost neposrat se ze zrnek minut
dovedu to popsat jiným způsobem
teď piju kafe, tak se nezlob
jsem v jiný galaxii