 29.09.2019 2 1108(4) |
Osamělost je to co mi brání vydechnout
nezbývá mi nic víc
než jen si tak povzdechnout
Už nevím co je to ženské pohlazení
vše již zmizelo v zapomnění
A já sám usínám a také vstávám
sám sobě na rozloučenou mávám
sám domů přicházím
a sám se pomalu ztrácím
snad se jednou ještě vrátím
Zatím však všechno je černé
jen vzpomínky jsou mi stále věrné
nezbývá mi nic víc
než jen si tak povzdechnout
Už nevím co je to ženské pohlazení
vše již zmizelo v zapomnění
A já sám usínám a také vstávám
sám sobě na rozloučenou mávám
sám domů přicházím
a sám se pomalu ztrácím
snad se jednou ještě vrátím
Zatím však všechno je černé
jen vzpomínky jsou mi stále věrné
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osamělost : trvalý odkaz
Následující deník autora : Zlá křídla osamění
Předchozí deník autora : Životní krachy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matlimb [16], luciferrus [12], barcuska [11], naivka [8]» řekli o sobě
ioreth řekla o M-people :je to snílek, ale s nohama pevně na zemi. jsem zvědavá, čím mě tady ještě překvapí. jsi moje..
