přidáno 09.01.2019
komentářů0
čteno8(0)
přetáčel jsem tě jako kazetu
pořád dokola
zrnila ses mi, ztrácela a neslyšel jsem tě
ten moment za to stál
ty momenty
fáze a stavy
kdy mačkáme tlačítka a bzučíme jako setrvačníky
někdy se milujeme i stoosmdesát minut
a lepíme na sebe značky
na svoje těla, totemy minulýho století

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
kdysi : trvalý odkaz

Následující deník autora : láska padá tou těžší stranou dolů
Předchozí deník autora : rok narazil na beton

» narozeniny
Čertíček24 [17], Regnator [17], vanHorn [14], karanek [12]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming