přidáno 15.06.2008
komentářů3
čteno1383(12)
opila brecim a povidam vsechno jak to je
sveruju se srdci, i kdyz to rikam kamaradce vedle me
ona se taky nekomu sveruje a pritom mluvi na me
povidam ji ze to bude dobry
to uz rikam ji, srdce neposloucha, jen ve spanku pochyti nejaky slova, jako vzdaleny melodie s textem v cizim jazyce, kterej dobre zna, ale preklad do cestiny nezvlada

techno me uklidnuje
jenom sem lezela a citila neci dotyky na tvari
necitila sem pritomnost jako ja

vsechno bylo jen jako film kterej sem sledovala v 3D

je to jako krasny misto na svete, ktery znate a vite kde je...jen na nej nedopada to pravy svetlo..ktery hledate...

neklidna usinam...rano se budim bez bolesti, i kdyz citim, ze bych si nejakou zaslouzila.
přidáno 16.06.2008 - 19:34
ten konec je peknej,zajimave napsanej..kdyz to hodnotim jako dilo..teda hodnotim,kdyz k tomu neco rikam..jinak bych to nechtela citit,ty cizi rana a tak.....hodne silny..pekny
přidáno 15.06.2008 - 22:08
twe..tohle je fakt..tak silny ze...to proste...(ne)jde..je toho moc... ale as te to ocisti..od ty hruuzy.
bolest si nezaslouzis....
jen bojuj,...hra je vyhra..
přidáno 15.06.2008 - 21:47
stavy mimo svoje telo..srdce a rozum..vsechno tak nejak na jinym miste..a druhej den?..o 360stupnu jinak..

osobne uz to nemam rada

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
sobota, tri rano : trvalý odkaz

Následující deník autora : 19:27, coze to lidi potrebujou?
Předchozí deník autora : mala rekapitulace

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming