internační lógr

kafe od tebe dávno zplesnivělo
pak zahynula plíseň
a zbyla suchá poušť lógru
podobná vyhlazeným údolím u rajčat
kde slunce dobíjí uprchlou vodu
každý ráno
v tý vroucí části roku

nemohu zapomenout na ráno
kdy slunce vysušilo mě
kafe bylo ještě celý
a já unaveně upil
jakože kafe nepiju
a na rajčata prej ani mucha nesedne

vlastně jsem vstal kvůli tvýmu úsměvu
no, nemohu zapomenout
proč si nečtu v sedlinách
ani proč si doteď neumím odpočinout
v tý studený části roku
kdy kafe začínám pít na zahřátí
a končím s druhákem v posteli
jasně že sám
tak se to dělávalo, kámo

bavíme se furt o kafi
ale už tiše, plíseň neplíseň
suchej lógr strach nepouští
hrnku je to jedno
lalala la lala

život se čas od času naaranžuje jako estét ve výkladní skříní
dáme mu kafe
ani ho nevypije

prostě se nesvobodně soustředí na místě
a takhle nás provokuje

Hujer blbej


jakože život, kurva