Jen pár veršíků jako taková drobná pocitovka...
přidáno 05.09.2017
komentářů0
čteno755(0)
Až slunce vzejde nad krajinou,
sovičky stínů prchnou v dál,
s úsvitem splíny v duši zhynou,
by úsměv na rtech rozkvétal.

A život nebude již pustý,
až ten, kdo stojí opodál
úst tvých se dotkne svými ústy,
aby polibkem hold jim vzdal...

*******************************

Když uvěříš, dál můžeš žíti,
ač hvězdu tvou teď zakryl mrak,
naděje ať jak slunce svítí
dál v duši tvé! Per se jak drak

se splíny, jež jak závoj halí
svět, který člověk míval rád,
svit šťastných hvězd se ztrácí v dáli,
však věř, že jiné mohou vzplát!



Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až slunce vzejde nad krajinou... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Motýlek den se z kukly noci rodí...
Předchozí deník autora : Zemřela láska...

» narozeniny
Zdendulinka [16], Pjpajkis [16], Rigor Mortis [14], MACHAJDA [14], mannaz [12], Loreley [12], misháá [11], Daisy Moore [10], Putri [4], VykladacKaret [2], J.Rose [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :
Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming