 22.08.2017 0 633(3) |
ani nevíš kdy jsem nepřišel
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
lepím se, rozřezanej střepy : trvalý odkaz
Následující deník autora : bez názvu zůstal jsem tu déle
Předchozí deník autora : .
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
valemart řekl o Španěl :Kamarád v tom pravém slova smyslu, tulák světa, psavec, barman, boxer, prožili jsme spolu dost Života, prostě beatnik!
