|
the profoundest distances are never geographical (magus, john fowles)
 07.04.2017 1 643(3) |
suffering is wanting
says buddha sat with his belly spilling
upon a shelf
(29,50)
in the glasshouse of comodified wisdom
his face is that of a monkey
who smiles only to show bared teeth
dare not suffer, mortal
bow before the entity of you
which is mathematically
exactly the sum of its parts
BE
/you know what, fuck you
says that little irational bit
throwing off the calculations
but i was always more of a humanities kind of person anyway/
/but how, asks the irational additional bit of
human in me
- a soul? -
/
the monkey smiles
says buddha sat with his belly spilling
upon a shelf
(29,50)
in the glasshouse of comodified wisdom
his face is that of a monkey
who smiles only to show bared teeth
dare not suffer, mortal
bow before the entity of you
which is mathematically
exactly the sum of its parts
BE
/you know what, fuck you
says that little irational bit
throwing off the calculations
but i was always more of a humanities kind of person anyway/
/but how, asks the irational additional bit of
human in me
- a soul? -
/
the monkey smiles
09.04.2017 - 07:03Zní to, jako by ses učila matematiku pod Buddhou sedícím ve vitríně. Anotace mi připomněla úryvek z Definice dendrofilie:
BARBORA JANŮ: (Dá si ruku na čelo a zatváří se ještě smutněji než předtím.) Ach, jak jsem nešťastná, že mi nikdo nerozumí! Jak je možné, že přesto, že jsme obě ženy, dokonce sestry, vlastně dvojčata, a navíc vypadáme tak, že nás ostatní pohledem ani nerozeznají... Jak je možné, že přes to všechno jsme si tak vzdálené?
TAMARA JANŮ: Stojíme sotva metr od sebe.
BARBORA JANŮ: Myslela jsem duševně.
TAMARA JANŮ: Aha. (Zamyslí se.) Nevím.
BARBORA JANŮ: (Dá si ruku na čelo a zatváří se ještě smutněji než předtím.) Ach, jak jsem nešťastná, že mi nikdo nerozumí! Jak je možné, že přesto, že jsme obě ženy, dokonce sestry, vlastně dvojčata, a navíc vypadáme tak, že nás ostatní pohledem ani nerozeznají... Jak je možné, že přes to všechno jsme si tak vzdálené?
TAMARA JANŮ: Stojíme sotva metr od sebe.
BARBORA JANŮ: Myslela jsem duševně.
TAMARA JANŮ: Aha. (Zamyslí se.) Nevím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
musings; náčrt : trvalý odkaz
Následující deník autora : musings ii
Předchozí deník autora : pietní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Zdendulinka [16], Pjpajkis [16], Rigor Mortis [14], MACHAJDA [14], mannaz [12], Loreley [12], misháá [11], Daisy Moore [10], Putri [4], VykladacKaret [2], J.Rose [2]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)
