přidáno 20.03.2017
komentářů0
čteno1087(3)
Nekonečný chlastání, děvky, nevěra.
Každý máme přece svůj vlastní způsob vyrovnávání se s realitou.
Hektolitry ginu, každej den nějaká nová a ubližování té co tu byla první.
Neustálý chytání do dlaní a čekání.
Chytání rukama do prázdna. V naději, že chytí to "něco". Ale jen prázdno. Roztrhat, zmuchlat, odhodit.  Pořád dokola.

Baví tě to?

Je to jako mít kolem sebe partu supů, že?  Taky už jsi jedním z nich.
Tak dlouho jsi stál v ústraní a jen je sledoval, když sis najednou uvědomil tu změnu.  Ale neřešil jsi to. Proč by jo.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
¥ : trvalý odkaz

Následující deník autora : ticho
Předchozí deník autora : 3.3

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming