Jen takové lehké veršohraní...
přidáno 22.02.2017
komentářů2
čteno898(3)
Snění, to je můj velký hřích,
snívám si, když den již tak zpych',
až samotná noc rukou svou
ukryla jej za zástěnou
z černého plátna, co si z cest
přivezla (s krásným vzorkem hvězd).

A jen ten měsíc nad hlavou
vídá sny, které ke mně jdou,
potěšit mne, když srdce bolí,
vyzbrojeny poutnickou holí,
v níž ukryt není zrádný nůž,
já potěšen je vítám už...
přidáno 22.02.2017 - 22:53
korálek:
Máš pravdu, snad je v tom i splín,
je trochu těžké žíti s tím,
leč pomine to, dobře vím,
dlouho být smuten neumím...
:-)
přidáno 22.02.2017 - 19:09
Hezká a trošku z ní cítím splín ... a snění jestli je hřích? kdo ví? ale rozhodně neškodí ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snění, to je můj velký hřích... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Proč je to právě jen poprvé nejkrásnější?
Předchozí deník autora : Kdo se bojí hříchu...

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming