|
vzpomínání..
 27.11.2016 2 1290(3) |
Duchové zemřelých
přišli k nám
ti s nimi se již v životě nesetkám
babička,dědeček,tatínek
kamarád,či strýc
těch lidí by bylo víc
Tak otevři oči
a hledej zápisky v řadě
těch posmrtných knih
své jméno jednou
najdeš v jedné nich
Potom už nebude
cesty zpátky
jen smutná hudba bude
v pozadí hrát
tvé tělo v dřevěné rakvi
tiše bude spát
Tvá duše odletí
a ve vzpomínkách budeš
žít dál
ale již si nesplníš co
sis vždy přál
pokuď však žiješ poslouchej
tuto písničku
co zpívají zemřelí
u tebe v pokojíčku
Světlo párkát zabliká
a potom schasne
okno se rozbije
a váza spadne
co se to stalo
člověk by se snad i bál
kde se ten tísnivý pocit vzal
A duchové našich blízkých
nás neustále chrání
splní nám i ty nejšílenější přání
všichni jsou teď
našimi strážnými anděli
taky máte ten někdy pocit
jako kdybyste je zase viděli
ať ve snech
v či stínech v noci pod stromem
a nebo tam v uličce za domem
růže červená
co měla tu navěky kvést
teď najednou ztrácí
květ
a barvu
stojíš tu v černém kvádru
tak jako již tolikrát
odešel někdo koho si měl rád
Den za dnem
plyne
a stavy se mění rok co rok
někdo tu s námi
je devadesát let
někdo je tu jen na skok
každý předem máme dán svůj osud
tak žij život lépe než jsi
žil dosud
přišli k nám
ti s nimi se již v životě nesetkám
babička,dědeček,tatínek
kamarád,či strýc
těch lidí by bylo víc
Tak otevři oči
a hledej zápisky v řadě
těch posmrtných knih
své jméno jednou
najdeš v jedné nich
Potom už nebude
cesty zpátky
jen smutná hudba bude
v pozadí hrát
tvé tělo v dřevěné rakvi
tiše bude spát
Tvá duše odletí
a ve vzpomínkách budeš
žít dál
ale již si nesplníš co
sis vždy přál
pokuď však žiješ poslouchej
tuto písničku
co zpívají zemřelí
u tebe v pokojíčku
Světlo párkát zabliká
a potom schasne
okno se rozbije
a váza spadne
co se to stalo
člověk by se snad i bál
kde se ten tísnivý pocit vzal
A duchové našich blízkých
nás neustále chrání
splní nám i ty nejšílenější přání
všichni jsou teď
našimi strážnými anděli
taky máte ten někdy pocit
jako kdybyste je zase viděli
ať ve snech
v či stínech v noci pod stromem
a nebo tam v uličce za domem
růže červená
co měla tu navěky kvést
teď najednou ztrácí
květ
a barvu
stojíš tu v černém kvádru
tak jako již tolikrát
odešel někdo koho si měl rád
Den za dnem
plyne
a stavy se mění rok co rok
někdo tu s námi
je devadesát let
někdo je tu jen na skok
každý předem máme dán svůj osud
tak žij život lépe než jsi
žil dosud
27.11.2016 - 21:53Duchové zemřelích... ne, to fakt ne :). Prosím o více pozornosti aspoň v názvu, dílo třeba neotevřu, ale takhle to řve rovnou na hlavní stránce. Dík.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Duchové zemřelých : trvalý odkaz
Následující deník autora : Znovu si mě navštívil ve snu dědečku
Předchozí deník autora : Smutná neděle Adventní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
