|
Pantum z loňské veršotepárny na zadaná slova: zvon barva strach tma svět. Takže vzpomínka rok stará...
 13.11.2016 0 830(0) |
Z kostela zvon již půlnoc ohlašuje,
do barvy smutku tma svět odívá,
na vlně touhy srdce moje pluje,
strach ani faleš se v něm neskrývá.
Do barvy smutku tma svět odívá,
jen moje srdce hoří plamenem,
strach ani faleš se v něm neskrývá,
já čistou lásku dávno nosím v něm.
Jen moje srdce hoří plamenem
a požár vášně duši pohlcuje,
já čistou lásku dávno nosím v něm,
z kostela zvon již půlnoc ohlašuje…
do barvy smutku tma svět odívá,
na vlně touhy srdce moje pluje,
strach ani faleš se v něm neskrývá.
Do barvy smutku tma svět odívá,
jen moje srdce hoří plamenem,
strach ani faleš se v něm neskrývá,
já čistou lásku dávno nosím v něm.
Jen moje srdce hoří plamenem
a požár vášně duši pohlcuje,
já čistou lásku dávno nosím v něm,
z kostela zvon již půlnoc ohlašuje…
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z kostela zvon již půlnoc ohlašuje... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Srdce mé jako zvon zas zní...
Předchozí deník autora : I mně pár milých slůvek stačí...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
