|
abych nezapomnela cestinu
 14.09.2015 2 787(5) |
Kapicky deste navlecene na vresu
nad hlavou cizi oblaka, ve vzduchu visi dech
na kridlech vetru pryc te odnesu
volaji vrany na stromech
kapicky deste navlesene na vresu
a po kolena mokry mech
mraky jsou temne jako pinta guinessu
kricim, vsak nikdo na doslech
kapicky deste navlecene na vresu
kulicky modliteb na ruzenci, septane zas a znova
nebe nade mnou mizi bez hlesu
vsak k cemu mrtvole jsou slova?
nad hlavou cizi oblaka, ve vzduchu visi dech
na kridlech vetru pryc te odnesu
volaji vrany na stromech
kapicky deste navlesene na vresu
a po kolena mokry mech
mraky jsou temne jako pinta guinessu
kricim, vsak nikdo na doslech
kapicky deste navlecene na vresu
kulicky modliteb na ruzenci, septane zas a znova
nebe nade mnou mizi bez hlesu
vsak k cemu mrtvole jsou slova?
23.09.2015 - 10:26Singularis: nedostatek klávesnice. až dneska se mi povedlo připojit svůj noťas ke školní wifi a anglická klávesnice prostě diakritiku nemá.
16.09.2015 - 11:15Možná jednoduchá, ale podle mě přesto velice vydařená báseň. Evokuje mi melancholickou atmosféru sychravé přírody. Vřesoviště, bažiny, dávného pohřebiště...
Chválím záměr nezapomenout češtinu. Je to opravdu reálné nebezpečí - já zase neustále zapomínám angličtinu právě proto, že jí s nikým nemluvím.
Mimochodem, absence diakritiky je umělecký záměr, nebo nedostatek klávesnice?
Chválím záměr nezapomenout češtinu. Je to opravdu reálné nebezpečí - já zase neustále zapomínám angličtinu právě proto, že jí s nikým nemluvím.
Mimochodem, absence diakritiky je umělecký záměr, nebo nedostatek klávesnice?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
etuda : trvalý odkaz
Následující deník autora : l'appel du vide
Předchozí deník autora : Text4N
