Daniel Landa - Obsidián...

Jednou jsem někde četla, že když si dám pod polštář obsidián, může se mi zdát sen o něčem z minulého života. Samozřejmě, zkusila jsem to. Ocitla jsem se tu noc ve škole magie, kde jsme se učili telepatii. Učitel byl nějaký znetvořený mág. A já měla dar empatie... Jako Phoebe Halliwel v Čarodějkách :D

Zavři oči a nastav dlaň,
vložím ti do ní obsidián.
Magická slova naplní chrám,
a slzy skanou na pentagram.

Luna se blíží, až se tají dech,
tajemství odhalí...
Její stříbro ti ulpí na křídlech.
Zvony zní do dáli.

Obsidián černý jako noc,
tvoje srdce už zná tu moc.
Teď víš, co je duše bez těla,
brány jsi zavřít nesměla.

Tohle tajemství nebudeš chtít nikde vyprávět.
Ať ho pozná... ať si ho pozná každý.
Černý obsidián skrývá celý svět,
ty to teď víš, a víš už to navždy.

Otevři oči a ukaž dlaň,
vezmu si zpátky obsidián.