(S)myšlenka dne I.
14.03.2015 9 1229(10) |
Básníci se dělí na dvě kategorie. Na ty dobré, kteří ve dvaceti své dílo spálí a na ty ostatní.
17.03.2015 - 07:14
DDD: On je to spíše bonmot, než nějaká bůhvíjaká myšlenka, ale vyjadřuje jednu "pravdu" :) a to tu , že sečtělost , zkušenost a znalosti z nikoho neudělají dobrého básníka a obráceně, že mládí není omluvou pro psaní - teď mě napadá hodně expresívní výraz- pokleslé literatury.
Díky za zastavení.
Díky za zastavení.
16.03.2015 - 07:57
Tak je to dobrý. V životě bych si nedovolil nazvat se básníkem, takže můžu vesele tvořit dál. Hurá! Teď už jen sehnat někoho, kdo za mě udělá veškerou práci kolem baráku, abych na to tvoření taky měl čas...
15.03.2015 - 17:17
Jiří Turner: To vypadá na konec dobrých básníků v Čechách...Pokud nebude nějaká ta výjimka z pravidla...:-)
15.03.2015 - 00:39
lakomec: Také jsem na něho myslel, ale to je spíš příklad "mimozemšťana", nicméně potvrzuje to fakt, že mládí je pro básníka výhodou (jako konečně pro kohokoli jiného v drtivé většině činností)
:)
:)
15.03.2015 - 00:00
Timothy A. Postovit: čas prchá jak splašená mrcha, to uteče jedna dvě.:)
V to textu je jistě moře nadsázky, ale taky kapka pravdy
V to textu je jistě moře nadsázky, ale taky kapka pravdy
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Básníci : trvalý odkaz
Následující deník autora : Bohumil Hrabal vyjádřil mé ranní rozpoložení dokonale
Předchozí deník autora : 101
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)