"Jdi o dům dál!" řekla...
![]() ![]() ![]() |
Jak sopka zuří srdce mé,
ten výbuch rozmetal
klamné touhy i naděje,
kterés mi poznat dal!
Nech si své city falešné,
svou lásku z románů,
já zbavila se úspěšně
klamu minulých dnů!
Marně mi tlučeš na dveře,
sem nemáš přístup již,
tvým lživým slibům srdce mé
nevěří! Už to víš...
Očí mých solné praménky
jsou suchem stiženy,
s tebou nepojím víc své sny,
tak, prosím, v míru jdi...
Odejdi v míru... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Když struna srdce...
Předchozí deník autora : Když láska roztaje...