|
Oldřich Janota... jedna z mých oblíbených písní, která mi tak často mluví z duše...
 25.11.2014 0 755(4) |
Dozrály sluneční dýně
na rozpraskané červnové hlíně
a všude kolem po krajině
leží rozházené mandolíny
a rozesmátí Buddhové
Já také vrhám stíny
ale nezůstávám jim na roveň
Já nevím co je pravda a co není
já nevím co je pravda a co není
To jenom zdálky náhle vítr běží po osení
A tak marně uléhám do potoka
mezi Hudlicemi a Svatou
a mrazivá voda mně natéká do ucha
a nevytéká patou
A všechno dál zůstává ve mně
a včerejší doteky tolik bolí
To jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
to jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
to jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
(Oldřich Janota)
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
"Červen na Svaté" : trvalý odkaz
Následující deník autora : "Mraky"
Předchozí deník autora : "Bitva na Tursku"
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
loner řekl o Yana :Citlivá básnířka. Když vám bude říkat, že není romantik, nevěřte jí :)
