Vzniklo kdysi během diskuze na fóru jiného portálu...
přidáno 01.11.2014
komentářů0
čteno976(4)
Nemám rád republiku,
mně vzorem stal se svět,
jenž umí takřka vmžiku
klamat a podvádět.

A pro svůj úspěch arci
já nadále chci žít,
a že hladoví starci?
Proč trauma z toho mít!

Já sedím ve sněmovně
a imunitu mám,
že kdosi žije skromně?
Nač trápit se tím mám!

Rozkradu, co jen mohu,
/a po mně potopa!/
nezodpovídám se Bohu
a volič málo má

možností zabrániti
mi v tom mém konání,
když zkusí nevoliti,
klín klínem vyhání...

Jediným pánem sobě,
spokojen na výsost
neskončím hned tak v hrobě,
sebelásky mám dost...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslancova zpověď : trvalý odkaz

Následující deník autora : Láska, toť bez hranic je hra...
Předchozí deník autora : Byl večer, nevím který Máj...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming