Interní

Můj svět je dílo podivné, můj svět mě ale nemine,
můj svět je snová pohádka, můj svět je divadelní přestávka.

Srdce, rozum, pohled nechápe,
jak se tu všichni nějak motáme,
proč jasný řád a cíl to nemá, proč nevím, neznám a nemám.

Netuším kam se posunout, jak tuto situaci rozlousknout, co nevidět a neslyšet a co si naopak podržet.
Jak jen mám se rozhodnout, jak žít, snít, jak nepodlehnout
okolnímu světu a nátlaku,
jak nechodit zas pozpátku, jak dokončit ten příběh ošidný,
co výběh nemá konečný, jak nezničit tu zálohu

a dál dát nohu před nohu.