setkání

Setkání

Všimla jsem si ho již při obědě ve velké jídelně rekreačního zařízení, kde jsem se rozhodla trávit svou dovolenou. Nebyl ničím zvlášť nápadný. Měl silně prošedivělé vlnité vlasy, střední podsaditou postavu, a hezký mladistvý úsměv. Zajímavé byly jeho oči, byly bystré, sjel pohledem po mé postavě, když jsem šla okolo jeho stolu. Zářily ale stejným úsměvem jako jeho celý obličej. Nic víc.
Oběd proběhl jako obvykle. Byl krátký, protože na talíři s dietní stravou, kterou jsem si objednala, abych shodila pár zbytečných kilogramů, toho moc nebylo.Byla jsem s tím brzy hotova. Konečně jsem měla čas myslit jen na sebe. Vstala jsem od stolu a nenápadně se podívala směrem k jeho stolu. Už tam nebyl. Pomalu jsem se loudala k výtahu, nespěchala jsem. Na odpoledne jsem neměla žádný konkrétní program. Asi si chvilku lehnu a pak se vypravím na procházku po městečku.Možná potkám nějakou známou rekreantku, která je na tom stejně jako já a půjdeme si spolu sednout někam na kávu. Na dovolenou jsem jela hlavně proto, abych se dala do pořádku a zvykla si na to, že jsem sama na všechno- na práci i na zábavu. Stalo se mi to, co se mnoha ženám mého věku stává. Muž, s kterým jsem 30 let žila ve spokojeném manželství a vychovala s ním dvě děti, se náhle rozhodl si jěště užít posledních roků mladosti a odešel k mnohem mladší ženě. Zasáhlo mě to velmi hluboce, protože s touto možností jsem nikdy nepočítala. Proto mi asi trvá tak dlouho se od minulosti úplně oprostit.Uvažuji i o možnosti najít si přítele, který by mne osvobodil od samoty a nepříjemných vzpomínek, zatím ale nevím jak na to, nikdy jsem svému muži nebyla nevěrná. Teď by se mi nějaké zkušenosti hodily.
Pomalu jsem došla k výtahu. Na zdviž tu rovněž čekal ten nový neznámý. Hezky se na mne usmál, pozdravil a nastoupil se mnou do kabinky výtahu. Nečekaně se mne zeptal na můj odpolední program. Poctivě jsem přiznala, že žádný nemám. " Mohu Vás tedy pozvat na malou procházku po okolí?" zeptal se s očekáváním. Ani nevím jak,ale souhlasila jsem, že budu do hodiny připravená. Rychle jsem se šla převléknout a pociťovala nervozitu jak při první schůzce. Ona to vlastně první schůzka je.Po tolika létech! V očekávání neznámého sestupuji pomalu po schodech. Bude tam? Byl. Dvorně mi otevřel dveře a se samozřejmostí mi udává cíl procházky.Souhlasím se vším.Sama okolí stejně neznám, on, jak se zdá, ano. Cestou mě skvěle baví. Vypráví mi o městě, ve kterém žije, o svém životě, o dceři i o vnukovi , o své práci. Sama toho moc neříkám, jen poslouchám. Je to příjemné být po tak dlouhé době středem zájmu příjemného muže. Už jsem se nebála večerní nudy. Pozvání na večerní zábavu na sebe nenechalo dlouho čekat. Jak se ukázalo, tanec byl naší společným zájmem. Večer byl krásný, pobavila jsem se jak už dlouho ne. Jeho doprovod byl samozřejmostí a odcházela jsem do svého pokoje s krásnou vzpomínkou na milý večer a na rtech cítila lehký polibek na dobrou noc. Začínala mi krásná dovolená a s ní nová etapa mého života.