Je to sice už celkem dlouho, ale pořád je to v srdci! Sbohem, Ivo... :( Znovu jako tolikrát před tím...
přidáno 19.10.2013
komentářů0
čteno1004(7)
Den jako každý jiný,
chvíli smích
a chvíli úsměvy,

ale nic není
jak se zdá,
dny jsou naráz sečteny.

Smrtka s kosou
dnem sem kráčí,
kráčí,
zvoní telefon.

Zpráva,
ta nechtěná,
rozezní ticho,
zmrazí úsměv...

Usměj se,
smrtka tě láká,
na žíle kov tě studí,

neuděláš to,
na to nemáš,
jen slzy,
kapky ti jsou z očí.

Venku slunce,
uvnitř prázdno,
prázdno
a pár vzpomínek...

Věnováno mamince mámina přítele, která zemřela 26.3.2012.
Ivo, neznala jsem tě přílilš dlouho, ale oblíbila jsem si tě. Tvá láska ke zvířatům mi dala hodně. Doufám, že tam, kde jsi, se máš dobře...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
26.3.2012. : trvalý odkaz

Následující deník autora : Skica VH
Předchozí deník autora : Oči pro pláč

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming