Vlny a prach, smutek a rum

Slzavé noci
v růžích a snách.
Někdy jsem sám,
hledám ve vlnách
osud, ten můj
a tvůj v něm nemám.

Květ, když roste
pro čestnou smrt
nesmíš mě náhle
posté zlíbat.
V útesech ledu
mě obejmout smíš
a šeptat mi,
tam
v hlubinách.

Vždyť jenom spím,
tak neměj už strach,
krvavou brázdu překročit víš
a rum je v lásce nedospělý.

Můžeš mě mít, můžeš se mi smát.

A rum je lékem, každý to ví,
a jednou umřem,
nesmíš se bát...