 05.09.2013 2 1101(6) |
Slzavé noci
v růžích a snách.
Někdy jsem sám,
hledám ve vlnách
osud, ten můj
a tvůj v něm nemám.
Květ, když roste
pro čestnou smrt
nesmíš mě náhle
posté zlíbat.
V útesech ledu
mě obejmout smíš
a šeptat mi,
tam
v hlubinách.
Vždyť jenom spím,
tak neměj už strach,
krvavou brázdu překročit víš
a rum je v lásce nedospělý.
Můžeš mě mít, můžeš se mi smát.
A rum je lékem, každý to ví,
a jednou umřem,
nesmíš se bát...
v růžích a snách.
Někdy jsem sám,
hledám ve vlnách
osud, ten můj
a tvůj v něm nemám.
Květ, když roste
pro čestnou smrt
nesmíš mě náhle
posté zlíbat.
V útesech ledu
mě obejmout smíš
a šeptat mi,
tam
v hlubinách.
Vždyť jenom spím,
tak neměj už strach,
krvavou brázdu překročit víš
a rum je v lásce nedospělý.
Můžeš mě mít, můžeš se mi smát.
A rum je lékem, každý to ví,
a jednou umřem,
nesmíš se bát...
07.09.2013 - 11:40Přidám se, taky piju rum, Jindřichův Hradec, kam se hrabe Božkov. Máme s manželkou docela dospělou lásku a manželka si se mnou dá občas taky rum. Všichni chlapi v práci mi to záviděj.
05.09.2013 - 03:05sakra...to je náhoda...ted jsem dopsal povídku jednu a rum tam hraje celkem slušnou roli:)......asi opravdu národní poklad,ale jen ten Hradeckej
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vlny a prach, smutek a rum : trvalý odkaz
Následující deník autora : Rok studentů
Předchozí deník autora : Král
