Já si opravdu nemohla pomoct :D
přidáno 05.07.2013
komentářů2
čteno1309(5)
Krídla máš jak smaragdy,
bříško žluté,
hlavu šedou,
jak strčil bys ji do popela.

Hlas máš ostrý,
když každou chvíli
ostře křičíš do ticha...

Varuju tě,
nech toho!


Hlavou dolů cestuješ klíckou,
co bys řekl menší sprše?

Pak se skrčíš v rohu klícky
ukřivděně na mě koukáš,
nedivím se ti,
asi bych taky neměla radost.

Sedím pěkně na židli
a věnuji se svým řádkům,
ty vykřikneš,
tužka sklouzne
a na papíře zůstává rýha.

Varuju tě,
neřvi už...


Bříško máš žluté,
teď smutně pípáš,
nikdo si tě nevšímá,
mám sluchátka v uších,
teď si vzpomeň,
chlape,
ty jsi neměl řvát.
přidáno 06.07.2013 - 13:02
Makyna: Přesně :) Ten náš díky tomu končí na balkóně, kde si může klidně řvát :D A díky :)
přidáno 06.07.2013 - 12:52
..hi..jelikož má babiččina sousedka na terase ptáčka v kleci, vím jak je to otravné. Jednoho by z toho hned bolela hlava. Pěkné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Papoušek : trvalý odkaz

Následující deník autora : Hráškovaná
Předchozí deník autora : Zpomalená

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming