Nemůžu psát

Přešlo první nadšení,
o čem dalo by se psát,
teď je zpátky prázdno
s neskonalou bolestí.

Zážitky byly sepsány,
zbyl jen zpěv ptáků,
není o čem psát,
jen o úzkosti,
která ve mě pramení.

Není o čem psát,
obloha se šedí mračí,
vzpomínky byly zapsány,
nejsou nové zážitky.

Věc už se udály,
jsou za námi
-za mnou,
nechci o nich psát.

Už došly všechny nápady,
s tužkou v ruce čekám
na zásah z hora,
na nápad,
který všechno změní.

Hledám nové věci,
o kterých mohu psát,
místo nápadů
jen prach
a sny,
co s ránem odezněly.

Není o čem psát
pod zamračenou oblohou,
snad o kapkách deště
a chladném větru,
ale to už udělali jiní,
chci psát o lásce,
ta se ale zdráhá,
musím ještě vyčkat...

...Ještě pár dní...