přidáno 19.05.2013
komentářů0
čteno828(4)

Miluji tě. Každý den, co tě vidím, chci být tobě blíže.
Není moment, kdy by jsi nebyl v mé hlavě.
Tolik smíchu, tolik slz, tolik neskutečného pocitu štěstí.
Když jsem s tebou...
Cítím se vždy nejlépe, jako bych byla zrovna, v tom momentu,
ten nejšťastnější člověk, na celém světě...
Jsi pro mě můj kámen, ke kterému jsem připoutána.
Jen mě drž dál, protože o tebe přijít nikdy nechci.
A i když odejdeš, budeš pořád uvnitř, uvnitř mě a pro mě budeš nesmrtelný, ten, který je zrovna vedle mě a cení zuby... usmívá se.
Našla jsem lék, který si mi vlastně předepsal ty, co mě udrží a od tebe neodežene, který nás nechává žít.
Jsem bláznivá, bláznivá. Nemiluji tě, tak jak by si normální člověk myslel. Tohle není láska k někomu, tohle je láska k němu, on není můj princ... On je můj nejlepší přítel.

Takže ještě pro nechápající, miluji tě, ale jako nejlepšího přítele, co mě vždycky vytáhne z té největší díry. /Jak kdy/

MBF

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slabosti slabé : trvalý odkaz

Následující deník autora : Kde?
Předchozí deník autora : Úpad

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming