28.06.2012 4 1467(8) |
Vklínit se do podstaty statečna,
počkat si na hlas
Kéž byla by bílá netečná
a nestékala k černé
ve světě černobílém,
jen facky jsou pravověrné
a víra jako žár
Dospělost je bar
sedíš na stoličce v řadě stoliček
a čekáš
čekáš na klíček od budoucnosti
a lístek z minulosti
Ale někdy...
jsme až tolik sprostí,
že sebe sama pravda ubije
Než...
třeba za sto let
tedy až
až...
no
vždyť mě už znáš
nebude to bolet
počkat si na hlas
Kéž byla by bílá netečná
a nestékala k černé
ve světě černobílém,
jen facky jsou pravověrné
a víra jako žár
Dospělost je bar
sedíš na stoličce v řadě stoliček
a čekáš
čekáš na klíček od budoucnosti
a lístek z minulosti
Ale někdy...
jsme až tolik sprostí,
že sebe sama pravda ubije
Než...
třeba za sto let
tedy až
až...
no
vždyť mě už znáš
nebude to bolet
... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Oslov svůj osud
Předchozí deník autora : V