přidáno 01.06.2011
komentářů0
čteno1120(3)

Představuju si jak na tebe svítí slunce a přemýšlím, co jsme udělali špatně
Padám na kolena a prosím tě o slitování
Stojím někde uprostřed, mezi tím co si člověk přeje, a tím co zažil
Snažím se najít cokoliv, něco co může člověk pocítit, v co může věřit




už docela dlouho se snažím najít tu správnou cestu...nevim jestli dělám dobře

víte někdy mi přijde, že nám, mě, nezbejvá nic jinýho než do toho všeho bahna světa spadnout
prostě zaplout do davu a smířit se s tím co tu máme
s tim všim svinstvem co se tu povaluje
všichni se v tom rochní a vypadají tak šťastně!
na špinavé šedivé zemi plné bordelu, smetí, zbytků, bahna, zvratků se válí ty kreatury co maji připomínat lidi

a já si řikám ,,Přidám se?\'\'
vždyť vypadají tak sťastně...

Vím, že by jsem se ospravedlnil, jak by jsem ti mohl hledět do očí
Protože, víš, teď jsi mi ukázala jaký jsem, stal jsem se někým jiným
Ale zůstal jsem někde mezi tím, co si člověk přeje a tím co zažil
Představuji si jak rychle usínáš
Přichází noční můra, a ty se nedokážeš probudit




a pak se jen rozhlídnu z výšky okraje chodníku, na to jak se všichni svíjí jak bílý mouční červy s těmi americkými úsměvy na tváři a zahlídnu jeho
stojí stejně jako já nad nimi a neví kudy kam
v tom šedivym světě září, jako by od sebe odrážel kapky deště..
víte, jako by se zastavil čas při tom pohledu
taky stejně tak bezradný a v koncích, na kraji rozhodnutí
hledí dolu na to všechno co se tu děje a hledá cestu kudy kam, zůstat nad nebo se přidat
vždyť vypadají tak šťastně..

Protože až najdu, až najdu svojí cestu
Co všechno objevím
Až najdu, až najdu svojí cestu
Co všechno objevím
Tebe..
Najdu TEBE..


víte a pak se ve mě zvedna ta vlna hnusu a znechucení nad tím vším!!!!
nesnášim se dívat na něco s čím nemůžu hnout a dovést to k lepšímu konci!!
proboha, vždycky se dá něco udělat!
,,Mami! Zastav zachráníme to!!\'\'
je mi jedno, že nevím o co, koho jde!! nesnášim ten pocit v sobě, když nemůžu nic udělat
jen přiblble se držet za ruku a zírat
nesnášim ten pocit v sobě! chce se mi zvracet ze sebe samý a ze všeho kolem!!
proboha, vždycky se dá něco udělat!

víte a pak jen vezmu cokoli mám po ruce a hodim to do tý špíny pode mnou
jen se zvednou vlny bahna a ohodí mi tvář a já se znovu rozhodnu, že ne!!
NIKDY nebudu jako oni, NIKDY se nesnížím k tomu, aby jsem dělala něco podobnýho!
NIKDY

Už víc nevím
Naco to všechno
Nejsem si vůbec jistý
jestli je někdo na slunci
Pomůžeš mi pochopit?
Protože stojím uprostřed,
mezi tím co si přeji a tím co jsem zažil
Možná ani celkem nevíš, na co to všechno,
o nic víc než já


víte a pak se jen ohlídnu a zase uvidím jeho. jak tam stojí a neví...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na okraji : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Knížky o nás...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming